Marušce se vůbec nechtělo při modlení klečet. Ani sedět. A tak ležela v postýlce jak pytel brambor. A modlila se. Možná ani pořádně nemyslela na to, co říká – a chtěla už mít modlitbu za sebou. Aby si mohla číst. Co myslíš, můžeme při modlení ležet?

Asi ano, ale uvědom si, že jaký máš postoj, už tím k Pánu Bohu mluvíš. Co myslíš, je pro Pána Boha důležité, jestli klečíš, nebo ležíš?

Já myslím, že není. Ale když si stoupneš, dáváš tím najevo úctu. Když sedíš, říkáš tím Bohu, že máš čas na to, abys s ním mohl mluvit a mohl mu naslouchat. A když klečíš, říkáš tím třeba, že o něco prosíš, anebo že něčeho lituješ. Když se jdeš modlit, přemýšlej o tom, jestli chceš dnes stát, sedět nebo klečet.